Zuzanu Lapčíkovou známe jako virtuosní cimbalistku, osobitou zpěvačku a skladatelku. Pochází z moravského Slovácka, kde se svojí rodinou žije. Díky rodinnému zázemí se začala hudebně rozvíjet na poli moravské lidové písně a hudby. Na brněnské konzervatoři absolvovala hru na cimbál a etnologii a hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Vyhrála řadu národních soutěží a zúčastnila se mnoha mezinárodních festivalů. Hrála a nahrávala s mnoha moravskými cimbálovými muzikami, Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů, různými komorními seskupeními i orchestrálními tělesy [Pražská komorní filharmonie, Virtuosi di Praga, Filharmonie Brno, Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Hradec Králové, Tallichův komorní orchestr]. Její diskografie čítá přes 35 titulů.
Po sedmnáct let vedla hudební i taneční složky národopisného souboru Včelaran z Bílovic u Uherského Hradiště, se kterým obdržela dvakrát ocenění „Laureát MFF Strážnice“ [1991, 1996] a natočila několik televizních pořadů a CD nahrávek. Věnovala se intenzívně lidovému tanci, choreografii a jeho uvedením na divadelní jeviště. Při muzikantských rozpravách se setkala s řadou neméně zajímavých osobností, Emilem Viklickým, Milošem Štědroněm, Jiřím Pavlicou, Georgem Mrázem, Idou Kelarovou, Josefem Fečem. Od roku 1992 se jako zakládající členka podílí na výběru repertoáru, aranžích, sólové hře a zpěvu v triu Ad Lib Moravia, které je otevřeným seskupením hudebníků kolem jazzového pianisty a skladatele Emila Viklického. V roce 2000 přijala pozvání George Mráze k natáčení CD „Morava“ v N.Y.C. [s Billy Hartem a E. Viklickým]. Tato nahrávka se setkala v jazzovém světě s mimořádnou odezvou, když se v prestižním žebříčku deseti nejlepších jazzových nahrávek roku 2001 Jazztitude umístila na pátém místě ve světě. V roce 2002 vystoupila na Pražském jaru jako host George Mráze kde si zahrála i s ostatními členy George Mráz Quartet [Richie Beirach, Rich Perry a Lewis Nash]. V roce 2000 se na jazzových pódiích seznámila s Josefem Fečem a spolu začali rozvíjet intenzívní hudební spolupráci. Do doby studia na brněnské konzervatoři spadají počátky spolupráce se spolužákem, houslistou Petrem Růžičkou, dnes působícím v Paříži, se kterým realizovala několik hudebních a jevištních projektů.
Pro svoji otevřenost vůči hudebním podnětům Zuzana Lapčíková překročila hranice folklórního žánru a vstoupila na pole hudby artificiální [barokní, soudobá - od komorních formací až po orchestrální tělesa] a mezižánrových propojení [jazz, soudobá hudba]. V roce 2002 byla oslovena Městským divadlem ve Zlíně, aby zkomponovala hudbu pro činoherní představení „Valašské remazúry“. V roce 2005 připravila pro Městské divadlo v Brně nové nastudování unikátní zbojnické opery ve stylu world music "Ej, hora…", které představila vzápětí v Kennedyho centru ve Washingtonu a pro mezinárodní hudební festival Moravský podzim samostatný koncertní pořad vycházející z moravské lidové hudby v cyklu „Vox populi“.
V roce 2005 byla oslovena uměleckým vedením Národního divadla v Brně, aby vytvořila spolu se sólistkou baletu a choreografkou Hanou Litterovou hudebně taneční autorské představení pro balet. Tvůrčí příležitosti se chopila jako autorka námětu a hudby a spoluautorka scénáře. Představení „Balady“ bylo renomovanými kritiky vyhlášeno za baletní inscenaci roku v ČR, za hudbu byla nominována na cenu Alfréda Radoka 2006 a získala prestižní Cenu za autorské dílo v rámci Soutěžní přehlídky současné taneční tvorby 2008.
Dalším významným milníkem na hudební pouti umělkyně se stal rok 2007, kdy iniciovala vznik nového ansámblu „Zuzana Lapčíková Kvintet“.
Mezi poslední autorské počiny patří kompozice oratoria Orbis pictus na texty Jana Amose Komenského, které zaznělo ve světové premiéře na Mezinárodním hudebním festivalu Smetanova Litomyšl v roce 2009.
Po dobu osmnácti let (přerušeno mateřskými povinnostmi) se ve Zlíně a Uherském Hradišti zároveň věnuje pedagogické činnosti, výukou hry na cimbál dětí, studentů i dospělých a systematicky vychovává kvalitní hráče na cimbál pro souborovou hru v regionu. V roce 2007 se stala spoluzakladatelkou Slovácké základní umělecké školy v Uherském Hradišti, kde v současnosti vyučuje hře na cimbál.